|
|
Klavírní trio v české komorní hudbě
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Cílem této práce je zmapovat historii klavírního tria, komorního ansámblu, který od počátků svého vzniku žije ve stínu svého vyspělejšího druha - smyčcového kvarteta a snad v žádné literatuře mu ještě nebylo věnováno tolik pozornosti jako právě zmíněnému kvartetu. Dále podrobněji rozebrat a přiblížit čtenářům vznik a osudy nejvýznamnějšího takto koncipovaného souboru v Čechách a vypracovat přehled současných klavírních trií působících na české hudební scéně, blíže tyto soubory charakterizovat a nabídnout čtenářům informace o jejich složení, působení a koncertní činnosti. V první části bakalářské práce se zastavíme u prvních počátků komorní hudby, jejího vývoje a významu vůbec. Nahlédneme do historie tria, jež se stalo označením druhu komorní tvorby, která vývojově vychází z triové sonáty a je hlavním komorním druhem období baroka. Po éře triových sonát pro nejrůznější nástrojová obsazení se setkáváme s jeho dnešní podobou v období klasicismu, kdy se tento typ klavírního tria ustaluje zejména ve skladbách J. Haydna, W. A. Mozarta a L. v. Beethovena. Romantičtí představitelé pak využívají této formy pro vyjádření svých nejniternějších pocitů a dávají tak svým pojetím žánru nový rozměr. Vývojem přes tato období se dostaneme do 20. století, ve kterém i komorní hudba, stejně jako jakékoliv jiné...
|
|
| |
|
|
Klavírní tria Zdeňka Lukáše
Petras, Vilém ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; ERICSSON, Mikael (oponent)
Cílem práce je prozkoumat skladby pro klavírní trio Zdeňka Lukáše, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů druhé poloviny 20. století. Autor práce se snažil stručně shrnout i skladatelův život se zaměřením na jeho hudební kariéru. Informace jsou čerpány z knih a studií, hudebních periodik, audionahrávek i rozhovorů s interprety Lukášových děl.
|
|
|
Klavírní trio v kontextu jeho historického, hudebního a interpretačního vývoje
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je hlouběji zmapovat historii klavírního tria, blíže se seznámit s jednotlivými skladbami pro toto obsazení, přiblížit čtenářům vznik a osudy předních českých i zahraničních souborů a porovnat jejich způsob interpretace. V první části diplomové práce nahlédneme do úplných počátků komorní hudby a pozdějšího vývoje tohoto hudebního odvětví. Zaměříme se na historii tria, které vývojově vychází z triové sonáty, jež se stala hlavním komorním druhem období baroka. Na přelomu 18. a 19. století se již setkáváme s jeho dnešní podobou. Stává se jednou z nejpopulárnějších hudebních forem a zaujímá důležité místo v tvorbě všech čtyř "vídeňských klasiků". Ještě u Haydna a Mozarta najdeme řadu příležitostných klavírních trií komponovaných zejména pro účely soukromého provozování hudby. Klavírní tria L. v. Beethovena a F. Schuberta však představují rozhodující krok směrem k umělecké svébytnosti a originalitě. Zralá tvorba těchto autorů představuje vrchol tohoto žánru, v němž pak úspěšně pokračovali Schumann, Brahms, Dvořák, Smetana a další romantičtí představitelé, kteří využívají této formy jako ideálního prostředku pro sdělení svých nejniternějších pocitů. Setkání tří zcela rozdílných nástrojů dovoluje skladatelům spojit koncertantní lesk a virtuozitu na jedné straně, závažnost myšlenek a...
|
|
|
Klavírní trio v české komorní hudbě
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Cílem této práce je zmapovat historii klavírního tria, komorního ansámblu, který od počátků svého vzniku žije ve stínu svého vyspělejšího druha - smyčcového kvarteta a snad v žádné literatuře mu ještě nebylo věnováno tolik pozornosti jako právě zmíněnému kvartetu. Dále podrobněji rozebrat a přiblížit čtenářům vznik a osudy nejvýznamnějšího takto koncipovaného souboru v Čechách a vypracovat přehled současných klavírních trií působících na české hudební scéně, blíže tyto soubory charakterizovat a nabídnout čtenářům informace o jejich složení, působení a koncertní činnosti. V první části bakalářské práce se zastavíme u prvních počátků komorní hudby, jejího vývoje a významu vůbec. Nahlédneme do historie tria, jež se stalo označením druhu komorní tvorby, která vývojově vychází z triové sonáty a je hlavním komorním druhem období baroka. Po éře triových sonát pro nejrůznější nástrojová obsazení se setkáváme s jeho dnešní podobou v období klasicismu, kdy se tento typ klavírního tria ustaluje zejména ve skladbách J. Haydna, W. A. Mozarta a L. v. Beethovena. Romantičtí představitelé pak využívají této formy pro vyjádření svých nejniternějších pocitů a dávají tak svým pojetím žánru nový rozměr. Vývojem přes tato období se dostaneme do 20. století, ve kterém i komorní hudba, stejně jako jakékoliv jiné...
|
host ::
RSS.